Puncovní značky CZ – staré platné – zlato

Zlato – (Au)

Značky vídeňského Hlavního mincovního úřadu od r. 1788 podle patentu císaře Josefa II. ze dne 23. února 1788:

Přepuncovací značky z roku 1806 vyhlášené císařským manifestem Františka II. ze dne 20. srpna 1806, jež nevyjadřují ryzost, nelze je tedy samostatně považovat za platné puncovní označení:

Písmena uvedená v těchto puncovních značkách, označují puncovní úřady:
A-Vídeň, B-Praha, C-Salzburg, D-Lvov, E-Krakov, F-Brno, G-Linec, H-Graz, I-Klagenfurt, K-Lublaň, L-Terst.
Popřípadě jejich expozitury, například:
B1-Karlovy Vary, F1-Olomouc, F2-Opava, F3-Znojmo, F4-Jihlava, F5-Těšín.

Puncovní značky po roce 1806:

Písmena označují jednotlivé puncovní úřady (zde A=Vídeň), písmena s indexy expozitury puncovních úřadů (zde A1 = Wiener Neustadt). Stylizované zobrazení slunce symbolizuje zlato (obdobně jako u značky č. Z-10) a číslice vyjadřuje ryzosti shodné s ryzostmi značek č. Z-01 až Z-03.

Puncovní značky podle zákona ze dne 26. 5. 1866 č. 75/1866 ř. z. s platností od 1. srpna 1866 pro celé Rakousko-Uhersko. (Na našem území byly používány do 28. 2. 1921, v Rakousku do r. 1922 a v Maďarsku do roku 1936.)

Tyto puncovní značky obsahovaly na místě, naznačeném hvězdičkou, označeni puncovního úřadu, který značku užíval, a to velkým písmenem dle následujícího přehledu: (platí pro období let 1866-1868)
A-Vídeň, B-Linec, C-Praha, D-Brno, E-Krakov, F-Lvov, G-Graz, H-Bregenz, K-Královec, L-Lublaň, M-Terst, N-Zara, P-Budapešť, R-Košice, T-Temešvár, U-Carlsburg, V-Záhřeb.

V případě podřízených filiálních puncovních úřadů a expozitur bylo označení tvořeno písmenem s indexem, např.:
C1-Liberec, C2-Teplice, C3-Karl. Vary, C4-Plzeň, C5-Čes. Budějovice, C6-Čáslav, C7-Cheb, D1-Jihlava, D2-Olomouc, D3-Bruntál, D4-Opava, D5-Těšín, P4-Bratislava

Poznámka: Přidělená označení puncovních úřadů podléhala často změnám, takže uvedený přehled je pouze časově omezeným výsekem.

Po vzniku ČSR byly zavedeny vyhláškou MF č. 596/1920 Sb. nové tzv. první československé puncovní značky, a to s účinností od 1. března 1921; tyto značky nahradily dosavadní značky rakousko-uherské, i když jinak zůstaly puncovní předpisy věcně v podstatě nedotčeny.

Poznámka: Značka č. Z-36 „čejka“ je zcela shodná se značkou zavedenou opět od roku 1949 a užívanou masově pro nejběžnější ryzost zlata 585/1000.

Poznámka: Zásobní značka Z-37 „ včela“ nebo též „moucha“ sloužila v roce 1921 pro označování stříbrného i zlatého zboží pří přechodu na nové puncovní značky a platila pouze ve spojení s jinou puncovní značkou; samostatně se však znovu užívala v roce 1929 při přechodu na první československý puncovní zákon pro označování platinového zboží o ryzostech nižších než 650/1000 a potom opět v období Protektorátu jako řádná puncovní značka pro zlaté zboží ryzosti 333/1000.

V návaznosti na zákon č. 2/1928 Sb., o ryzosti a puncovní kontrole platinového, zlatého a stříbrného zboží (puncovní zákon), přijatý dne 16. prosince 1927 a účinný od 1. ledna 1929, byly vyhláškou ministerstva veřejných prací č. 216/1928 Sb. s toutéž účinností stanoveny nové tzv. druhé československé puncovní značky:

Po okupaci ČSR a po vzniku Protektorátu Čechy a Morava zůstaly puncovní značky v zásadě zachovány, došlo pouze k některým dílčím úpravám:
Byla zřízena nová ryzost zlata 333/1000, pro jejíž označování se od 1. ledna 1941 užívala jako řádná puncovní značka bývalá zásobní značka č. Z-37 z roku 1921 a 1929 a na dosavadní značce pro cizí zboží bylo s účinností od 30. ledna 1941 odstraněno písmeno „Č“:

Na Slovensku byly vyhláškou ministerstva dopravy a veřejných prací č. 332/1940 Zb. s účinností od 1. ledna 1941 vydány zcela nové puncovní značky. Tyto značky, ač na území dnešní ČR nebyly nikdy užívány, jsou považovány za platné, neboť na slovenské části území Československé republiky se používaly až do roku 1949.

Vyhláškou ministerstva průmyslu č. 71/1949 Sb. ze dne 25. 1. 1949 došlo opět k sjednocení puncovních značek na území celého Československa. Nové tzv. třetí československé puncovní značky nestanovovaly nové obrysy a vyobrazení, ale kompilovaly již dříve užívané značky československé a slovenské:

Tyto puncovní značky zůstaly v platnosti, i když v následujícím období došlo k řadě změn puncovních předpisů. Byl zrušen puncovní zákon č. 2/1929 Sb. a nahrazen zákonným opatřením předsednictva Národního shromáždění č. 2/1955 Sb., z kterého vycházela postupně řada prováděcích předpisů.

Tyto vyhlášky (123/1955 Sb., 88/1957 Sb., 88/1960 Sb., 93/1962 Sb. a 34/1968 Sb.) podstatnou měrou změnily klasické poslání puncovní služby a jako prioritní postavily provádění odborného dozoru nad hospodařením drahými kovy v průmyslu a v národním hospodářství vůbec. Vyhláškou ministra hutí a rudných dolů č. 93/1962 Sb. bylo zrušeno užívání úředních značek na větší zboží
(č. Z-38 až Z-41).

Jediná významnější věcná změna bylo zavedení nové ryzosti 375/1000 a příslušné puncovní značky, které bylo uskutečněno vyhláškou ministerstva těžkého průmyslu č. 34/1968 Sb. ze dne 22. února 1968:

I následující období nepřineslo v oblasti puncovních značek žádné změny, takže uvedená sestava punců platila až do konce roku 1992, kdy vstoupil dne 31. prosince 1992 v platnost nový československý puncovní zákon č.539/1992 Sb., přijatý dne 4. 11. 1992.

K tomuto zákonu byla současně vydána prováděcí vyhláška federálního ministerstva hospodářství č. 540/1993 Sb., kterou byly vyhlášeny i nové puncovní značky. Nejednalo se o změny rozsáhlé, ale pouze o novou puncovní značku na zlaté zboží ryzosti 585/1000 a o zrušení značky na zboží o ryzosti 375/1000 (č. Z-57) a značek na zboží cizí a staré (č. Z-34 a Z-56).

Ostatní značky na zlaté zboží zůstaly zachovány z předchozího období s tím, že pro staré a cizí zboží se nadále používají jednotné značky pro zboží tuzemské. Zcela nová je puncovní značka pro označování starého zboží nižší než nejnižší zákonné (podzákonné) ryzosti.

Poznámka: Značky Z-58 „labuť“ a Z-35 „kohout“ se vyskytují ve dvou velikostních provedeních – obyčejném a zmenšeném.

Staré zboží podzákonné ryzosti se rovněž vyskytuje ve dvou velikostech:

V souvislosti s rozdělením Československé federace v roce 1993 a vznikem řady nových pracovišť puncovních úřadů, se ukázalo nezbytným provést rozlišení puncovních značek, jak mezi českým a slovenským puncovním úřadem, tak mezi jejich jednotlivými pracovišti. Přitom cesta vedoucí přes novelizaci vyhlášky FMH č. 540/1992 Sb. a stanovení zcela nových puncovních značek se ukázala jako příliš nákladná a prakticky neschůdná, takže se užilo v historii již osvědčené rozlišení punců miniaturními písmeny.

Tato písmena jsou umístěna zpravidla v blízkosti čísla ryzosti a to tak, že pro český Puncovní úřad mají osu kolmo k ose čísla, zatímco pro Puncovní úřad Slovenské republiky je osa těchto písmen s osou čísla ryzosti rovnoběžná. Rozlišení bylo zaváděno postupně, stávající značky byly užívány do vyčerpání zásob, takže v případech méně frekventovaných puncovních značek jsou dosud v užívání razidla puncovních značek bez rozlišení. Pro označení jednotlivých pracovišť puncovních úřadů je užito těchto písmen:
Česká republika:
B-Brno, H-Hradec Králové, J-Jablonec nad Nisou, K-Červený Kostelec, L-Olomouc, O-Ostrava,,P-Praha, R-Tábor, T-Turnov,Z-Plzeň.
Slovenská republika:
B-Bratislava, K-Košice, L-Levice,,T-Trenčín.

Puncovní unie mezi Českou a Slovenskou republikou tak zůstává zachována; zboží se považuje za řádně opuncované bez ohledu na pracoviště, či úřad, který je označil a nevyžaduje se další dodatečné přezkoušení, či označení.

Pro ukázku uvádíme příklad puncovní značky Z-58 zlato 585/1000 v provedení pro pracoviště českého Puncovního úřadu v Brně a Puncového úradu Slovenskej republiky v Bratislavě:

V roce 1993 byla Česká republika přijata za řádného člena Úmluvy o zkoušení a označováni výrobků z drahých kovů uzavřené dne 15. listopadu 1972 ve Vídni (Vídeňská konvence). Tím na území České republiky začaly platit podle ustanovení § 50 puncovního zákona i tyto konvenční značky:

Poznámka: Konvenční značka č. Z-62 se užívá pouze pro označování tuzemského zboží určeného pro vývoz. Uznává se také jako platná puncovní značka na starém zboží.

Po dvanácti letech platnosti, došlo v roce 2003, s účinností od 1. ledna 2004, k první významnější novelizaci puncovního zákona, a to zákonem č. 127/2003 Sb. Novela, kromě řady formulačních zpřesnění, zavedení odpovědnostních značek na cizí zboží a stanovení jedné nové zákonné ryzosti, přinesla i řadu změn v oblasti puncovních značek. Novou prováděcí vyhláškou č. 363/2003 Sb. byly vyhlášeny nové puncovní značky, které se od dosavadních lišily pouze ve stanovení puncovní značky pro novou ryzost 999/1000:

Obdobně se změnil i soubor platných konvenčních puncovních značek, kde byla oproti stavu v roce 1993 kromě ryzosti 999/1000 ještě nově přidána ryzost zlata 916/1000 (22 karátů):

Mnohem významnější změnu znamenalo ustanovení nového odst. 2 § 50, které s účinností ode dne přistoupení České republiky k Evropské unii deklarovalo přímou platnost puncovních značek států EU, jež vyjadřují srozumitelně a rozpoznatelně ryzost zboží ekvivalentně českému puncovnímu zákonu.

Jedná se o poměrně rozsáhlý soubor puncovních značek kromě Slovenska z dalších celkem 14 států Evropské unie, jejichž puncovní předpisy jsou kompatibilní s českým puncovním právem, avšak počtem značek, filozofií označování i provedením odpovídají konstrukci tamních puncovních předpisů. Tyto platné cizozemské značky jsou pro lepší orientaci uvedeny v dalších částech této publikace vždy souhrnně podle jednotlivých států